Déšť

14. března 2018 v 20:31 | Páti
Kamarád mě poprosil o sepsání líčení na téma déšť. Dopadlo to nějak takto...

Déšť

Šum, kapky dopadající na listy stromů. Vlhko, od země stoupá sotva znatelná pára. Klid, daleko od lidí.

Kapky padají dolů, má duše stoupá výš. Hudba mě kolébá. Cítím vodu ve svých vlasech. Nebe pláče a já toho zneužívám. Věřím, že nepřijde bouřka a nezničí tuto krásnou chvíli. Pro koho pláčí andělé? Jsem to já? Je to má poslední hezká chvilka před smrtí, než zabarvím hnědou lesní půdu svou krví, která se spojí s kapkami deště. Jsou to slova co zraňují, nebo lidé, co se příliš ptají... Šumění stromů mi říká, že to bude v pořádku, že to bude jen chvilka. Stačí jen počkat na bouřku a zopakovat slova. Cítím mír v duši, jsem smířen. Déšť mě zbavuje mých hříchů. Mé tělo se začíná zahřívat. Stačí už jen chvilka a kapky padající na mé tělo se začnou vypařovat. Vzpomněl jsem si na Tebe. Tvá láska mě chrání. Vím, že nedovolíš, aby se voda spojila s mou krví. Vím, že přicházíš, vím, že Tě zářící diamanty přivedly na to samé místo. Vím, že cítíš magii tohoto okamžiku stejně jako já. Tvé čisté duši malé diamanty neubližují, přicházíš blíž a já vidím, že Ti ve vlasech tvoří krásnou korunu. Korunu hodné princezny. Měla bys vědět, že jsi má přincezna. Víš, co by se stalo, kdybys nepřišla. Víš, že bych se nechal ukolébat zdánlivým klidem. Víš, že to je přesně to, co potřebuju. Víš, že by mi to celé zatemnělo mysl. Víš, že přesně o to jsem se snažil. Dešťová víla.

Stačí ti se usmát na nebe a andělé přestanou plakat. Zůstaneš tu se mnou i nadále? Má malá dešťová princezno?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama