Historie dávná a nedávná

18. února 2018 v 5:14 | Páti
A teď přesouvám svou druhou volbu do minulosti. Bylo to náročné, bylo to poučné. A co důležitého si z toho odnáším? Nezáleží na času. Nezáleží na ničem, jen na tom, jestli váš zvolený je kretén nebo ne.
Nikdo mi nesebere názor že za zánik vztahu může chlap. Buď si zvolil špatně a její láska není upřímná. Nebo si zvolil správně ale dopouští se opakovaně chyb. A žena volá, křičí a pláče ale on ji nevnímá.
Opravdu za války mohou ženy? Za boje. Prý ano. Ale kdo to přizná? Není to spíše kvůli mužskému egu? Škoda, že s tímto nemám zkušenost.
Už nevím, jak přesně se nazývá jeden dvouslovný pojem z hlediska dějepisu, přičemž ta dvě slova jsou vztahem k sobě v oxymoronu. Nejsem historička, ale pochopila jsem to tak, že při šíření víry se plenilo. Za svou laskavou víru ubližovali. Ničili. Proč? Pokud to mohu s dovolením vytrhnout z kontextu... Oni byli předtím spokojení. Potom zoufalí. Třeba si ani neuvědomovali, co je činí spokojenými, dokud o to nepřišli. To, jestli nás víra může učinit šťastnými je velmi subjektivní. Ale zoufalý člověk dělá zoufalé činy.
A proto není dobré něco řešit pláčem. Přehnaným smíchem. Křikem. Vše to jsou vygradované emoce. Neříkám, člověka při tom opouští stres. Proč ne. Pokud u toho není někdo jiný, klidně se hystericky vyřvěte. Já sama dělám to že se vyřvu u reproduktorů. Pláču do polštáře a směju se když jsem přetažená. A proč ne? Pokud to není na veřejnosti. Bohužel záchvaty smíchu jsem na veřejnosti chytala často, jelikož radši se budu smát než brečet. Občas u toho pár slz...

A kdo že bude má třetí volba? Hm. Kdo ví. Samozřejmě že... Jsem to tušila... Kdo by mohl. Ale nějak sabotuje mou snahu... Možná i bojkotuje. Takže... Těžko říct. A tady opravdu platí, že čas nehraje roli. Ano, konkrétně věk. Ne, nechápejte mě špatně, nesnažím se chytit za ruku puberťáka nebo dokonce dítě. Jen jsem myslela, že v tom pohledu něco je. Jenže tohle je těžké zase jinak a... Na nenápadnosti hodně záleží. Sice ne už tolik jako před rokem, ale i tak je to vstup na nebezpečné území.
Stejně tak jako má sestra neumí být sama, já neumím být bez volby. Za co bych bojovala? To je ta má "víra".

Prosím, poučme se ze svých chyb. Poučme se z historie.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama