Jsem jako...

28. ledna 2018 v 7:16 | Páti
Mám své instinkty, mám svou intuici. Většina mých smyslů je velmi citlivá. Poznám, když se blíží nebezpečí. Mám široké zorné pole. A můžu utéct. Ale vše musí být vyvážené. Nevidím to, co mám přímo před sebou. Jsem kořist. Nemohu přežít o samotě.

Pokud se mě dotkneš váhavě, ucuknu.
Pokud uděláš rychlý, nečekaný pohyb, vyplašíš mě.
Pokud mě budeš chtít ovládat, vzepřu se.
Pokud mi ublížíš, možná to snesu, možná uteču a možná ti to oplatím.
Pokud mě budeš nutit do něčeho, co ty sám nechceš, nepřemluvíš mě.
Pokud mě budeš chtít naučit něco nového, ujisti se, že to není nové pro tebe.
Pokud ke mně přijdeš naštvaný, očisti nejdříve svou mysl, nevylívej si na mě svůj vztek.
Netrestej mě, nepochopím důvod, začnu se ti vzdalovat, nezapomenu.
Pokud mi nebudeš věnovat svůj čas, ztratíš mě.

Důvěřuj mi a nezklamu tě.
Uč mě, ukaž mi to, dej mi čas, postupuj pomalu a ujisti mě, když něco udělám správně, že je to správné.
Mluv ke mě, tvůj hlas mě uklidňuje, vím že jsi se mnou.
Buď ke mě dobrý a nechám tě se mě dotýkat čímkoliv, kdekoliv.
Dotýkej se mě bez bázně a s jistotou, probudí to ve mě radost.
Snaž se mě chápat, poznávej mě, věnuj mi svůj čas a budeme propojení.
Znám každý tvůj pocit, když jsi se mnou.
Předvídám úspěšně každý tvůj pohyb, znám tě.
Buď svůj a budu tě chránit, budu se překonávat pro tebe.
Věř ve mě a překonám i zdánlivě nepřekonatelné.
Odevzdej se mi a odevzdám se ti.
Zavolej na mě, pozdravím tě a půjdu ti vstříc.
Neber mi mou svobodu a nechám tě ji poznat.

Pokud mě ale zavřeš, přijď zase otevřít.

Pokud mě zavřou a ty nebudeš přicházet, budu chtít utéct, budu chtít jít za tebou. Budu se vzpírat, budu bojovat. Po čase mi dojdou síly. Ztratím víru a mé nohy mě už neunesou. A až si pro mě přijdou, nebudu bojovat, nepřišel jsi, nemám důvod, nemám sílu. Nejspíš přestanu jíst. Píchnou do mě něco co podpoří chuť. Ale můj hlad je jiný. Ale nezemřu. Moje jiskra v oku bude pryč. Moje duše vybledne, moje svoboda zmizí.
Jídlo pomůže, budu vypadat zdravě. Budou mě chtít ovládnout, budu vzdorovat, skutečně se odevzdat mohu jen jednou. Budu kolem sebe kopat. Zavřou mě, vezmou si bič a budou mě chtít hnát cestou, která není má. Snesu ty rány, snesu tu bolest. Ale nezvládnu tu paniku kolem. Budu se bát. Budu chtít utéct. Zaterasenou cestu uvolním a uteču. Daleko.
Ale nemohu přežít o samotě.



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama