Šedá? 20.4.2018

6. června 2018 v 9:09 | Páti



Jenže málokdo se stará o to svý
Na otázky bez nadsázky
Příběh jedný starý lásky
Dělají z nás debily
Jak kdybychom lidmi
Ani už nebyli.


Rodiče už nechci znát
Nenechte se jimi zmást
Jedná báseň o nich stačí
Ten pán dole ...
Bez komentáře.

Nevím jestli jste si všimli
Kdo celou tu dlouhou dobu chybí
Nevěřte na nesmysly
Marně mámíte mé smysly
Čas je vzácný čas je váš
Važte slova, říkám znova
Kdo tu není od začátku
Nepochopí pozpátku
Marná snaha,
Jednou dole
Jednou nahoře
Kvůli komu
Z bláta do louže
Skrytá slova skrytý význam
Přesto průhledná jako voda
Co ukápla na zem
Barvy světla stíny
To nejsou vidiny
Jen realita
Nezůstala
Vrátila se
Jako vždy
Občas osud nepřeje
Každým vítané shledání
Však naznačení stačí
Víme své
Hledání skončilo už vcelku dávno
Jen nevím, jestli je i dál něco psáno
Lidé myslí
Lidé se pletou
Nemusíme se domlouvat
Ani jednou větou.
Jaký konec nikdo neví
To není o jediném rozhodnutí
Je to o dvou
Člověka jak psa
Bože jak
Blbost štěkat
Blbostí pískat
Zvíře není člověk
Naopak
Opakovat
Proč
Stejně se nic nezmění
I když házíte klacky v domnění
Že je někdo bude chytat.
Kdo mě zná ten ví dávno
O čem mluvit
Píseň hrála velmi dlouho
Avšak každý máme práva a své povinnosti
Proč přidělávat zbytečné starosti.
Není nutno pravé zkoušet
Není nutné skládat testy
Drogy já fakt vážně nechci
Vše to bylo z frustrace
Nechci být jak rodiče
Stavět zeď kam se nemá
Cinkat klíči na znamení
Že naivnost časy změní
Ani nemá co vám říct
Nehledejte v zemi skrýš.
Kdo prospí celou hodinu
Přitaká na každou kravinu
Snílci spí rádi
Probuzneni zvukem ze sna
Poslouchají dokonce
Volání bez konce
Sirény a světla
(all 20.4.2018)
 

Vím, že...

6. června 2018 v 8:27 | Páti
... Bych měla napsat něco, o čem bych si nejdřív chtěla více předčíst. Moje úvahy o historii jsou zajímavé. Byla by to taková předělávka, reakce, výtah, říkejme tomu jak chceme nebo chcete. No, zatím mám text vzhůru nohama, takže nejdřív se chystám napsat něco o sobě a zveřejnit také sloustu keců a básniček, které jsem napsala.

Říká se, že většina spisovatelů píše v kavárně u kávy. Proč? Já píšu doma, někdy při světle Měsíčku, občas jsem za to odsuzována. Ale co, říká se, že umělci jsou blázni, ne?

Takže, o tom všem příště, nebo ještě dnes? Uvidím. Píši teď spíše na "svou" oficiální doménu. A to jste taky neměli vědět. Ale co, stejnak tu skoro nikdo nechodí :)))